Miroslav Rozehnal
Jak nejet do Dardzilingu
Aneb nase sny a jejich konfrontace s (indickou) realitou

Indie je zeme, kde se muze stat vsechno. Je to, ja vim, tvrzeni trochu odvazne, nebot totez se sveho casu tvrdilo i o Sovetskem Svazu a nasinec si uz zvykl brat takoveto zpravy s rezervou, ale presto si za tim pevne stojim. Je to tim, ze Indie je zeme velika, mnohonarodni a mnohokulturni, ale spojena jednim zpusobem mysleni, ktery je tak trochu odlisny od toho naseho, zapadniho. Cestovatelovy indicke zazitky je mozno zhruba rozclenit do ctyr skupin.

V prvni skupine budou zazitky, ktere jsou skrz naskrz prijemne. Prijemne byly kdyz se daly, prijemne jsou kdyz na ne vzpominame doma u krbu, s hrnickem kavy v ruce. Jako priklad muze poslouzit prochazka kolem horskeho jezirka v Himalajich, spojena s projizdkou na lodicce. Ten cisty vzduch, ta chladiva voda! Krasne vzpominky.

Druha skupina, to jsou zazitky neprijemne. Kdyz jsme onu vec prozivali, tekl nam studeny pot po zadech a jeste dnes, ac v teple u krbu, se zachvejeme hruzou pri te vzpomince a ruka, ktera drzi hrnicek s kavou se nam rozklepe. Tak treba kdyz nekomu vleze oknem do bytu kobra, do smichu mu jiste zrovna neni...

Do treti skupiny zaradme zazitky neutralni. Nic zajimaveho se vlastne nedelo a nemame ani velice nac vzpominat. Sedime-li napriklad v restauraci a jime, neni to zrovna neco, k cemu by se nase myslenky nejak zvlaste vracely. Proste jime. Delame to koneckoncu kazdy den.

Posledni, ctvrta skupina zazitku, jsou udalosti, ktere na cloveka zapusobily straslive, kdyz je prozival. Mel pocit, ze nadesla jeho posledni hodinka, ze se zblazni nebo umre nebo jeste neco horsiho. Sok z takove veci dlouho dozniva. Teprve pozdeji, v onom kresle u krbu, clovek zjisti, ze nic tak hrozneho se mu vlastne nestalo, a ze to byla docela humorna prihoda. Pak (ale skutecne az pak) se cele veci muze dosyta zasmat.

A z tohoto soudku je i nasledujici pribeh.

Uz v dobe, kdy jsem planoval svou indickou cestu, mel jsem jeden velky sen. Dardziling! Nadherne hory vsude okolo, chladne klima, znama miniaturni zeleznice, v pozadi Kangcendzanga... Jednim slovem, krasa! Kdybych nejel kamkoli jinam, sem se musim podivat, rikal jsem si. Malo jsem tehdy, jsa veci zcela neznaly, tusil o tom, co je to Indie a jaka prekvapeni muze cloveku prichystat...

Huuu, piska lokomotiva. Nas vlak vjizdi zelvim tempem do Patny, hlavniho mesta Biharu. Mam za sebou cestu z Gayi, dlouhou sto kilometru, ktera ovsem nasemu dobremu vlacku zabrala pet hodin. Jak je to mozne? Inu, to je lehke! Je to prece obycejny vlak, zadny rychlik a to znamena, ze stoji v kazde vesnici a stoji tam aspo¤ deset minut. A kolik je po te trase vesnic, to myslim nevi ani sam pruvodci! Pripocteme-li jeste jedno prehrati lokomotivy, nekolik cekani na rychlik a par zastavek "jen tak", nemusime se divit dobe cesty. Spis muzeme podekovat Ganesovi, odstra¤ovateli prekazek, ze jsme vubec dojeli...

Konecne! Brzdy vlaku straslive pisti, jako podrezavane podsvince. Najizdime do nadrazi a pak stojime. Zda se to neuveritelne, ale je to tak. Honem vstat (na chvilku si znovu sednout prekvapenim, ze jeste mam jakesi telo), hodit si na zada batoh, heknout pod jeho tihou a vypotacet se z dusneho a spinaveho vagonu na dusny a spinavy peron. Posledni pozdravy s novymi znamymi z vlaku, posledni vzajemna ujisteni, ze si urcite napiseme (i kdyz je vsem jasne, ze uz o sobe nikdy neuslysime) a uz se norim do nadrazniho zmatku. Ted pozor. Hlidat si penezenku a odmitat. Ne, nechci taxi. Nehledam ubytovani. Nemam zajem o jizdenku do Kathmandu. Nechci menit dolary. Necistete mi boty, prosim vas! Vzdyt mam sandaly. Ne, nedam ti ani jednu rupii. Ne, uz jsem rekl, ze taxi nechci. Dekuji, nashledanou.

No, tak to bychom meli za sebou. A ted honem nejblizsi prodavac napoju. Myslim, ze kdyz se honem nenapiju, hrozi mi samovzniceni. Tady je ten dobry muz a zachrana ziznicich. Hola hej, otevri nejakou lahev, bratre, treba tamten Sprite, mam zizen! Skoro to zasycelo a uz je pryc. Okamzite jsem zpoceny jak v parni lazni. Dam si radsi jeste jeden napoj do zasoby, utru si pot aspon z obliceje, aby mi nekapal do oci a za krk a rozhlizim se po prodejne listku.

Mam to totiz vsechno krasne vymyslene. Ted si koupim listek na vecerni vlak do Siliguri. Pak si dam batoh do uschovny a pujdu do mesta. Prohlednu si vykopavky trunniho salu cisare Asoky a dam si nekde dobrou, moc dobrou veceri. Nebudu za ni setrit! A budu jezdit jenom riksou! Za ten dnesni vlak si to koneckoncu zaslouzim. Noc pak stravim ve vlaku. Rano v Siliguri presednu na tu slavnou miniaturni zeleznici a zitra vecer, to uz budu v Dardzilingu. Uz se tesim! Tak honem, kde jsou ty listky!?

Aha, tamhle. Kolem se sice tisni typicky chumel lidi, kteri nevi co je rada, ale to nevadi. Vsak ja se nejak probiju! No, citim se sice, jako bych prosel parni mlatickou, ale jsem zde. Ano, ja chci listek a rezervaci na vecerni Severovychodni expres do Siliguri, odjezd 9.20. Coze, tady ne? Aha, vy jenom prodavate listky a nedelate rezervace... Kde? V mistnosti 2a? Kdeze to je? Na opacnem konci nadrazi? Dekuji!

Hm, hm. No, nebudem si kazit naladu. Rychle do mistnosti 2a. Tady by to nekde melo byt. Prosim vas, kde je tu mistnost 2a? Aha, dekuji. No, poslali mne sice trosku jinam, ale mam to. Ale ne, zase takovy chumel. Tak nabrousit lokty a do toho! Pustte mne clovece! Netlacte se madam. Kam tak vsichni spechate!? Ach ano, konecne. Prosim vas ja chci listek a rezervaci na vecerni Severovychodni expres do Siliguri, odjezd 9.20. Jakze? Vy delate rezervace jen na vlaky zapadnim smerem? A kam ze mam podle vas jit? Aha, mistnost 2b a kde to je? Hned vedle rikate? Jeste ze tak!

Uch, uch. Jen kdybych nemel ten tezky batoh. Pripadam si jak soumar. No pojdme, je to hned vedle. No to snad ne! Tady je vic lidi nez kde jinde! Tak vzhuru do boje! Bezte, uhnete, nezaclanejte, date pryc ty ruce, kam se cpete, kdyz se sem cpu ja, proc do mne strkate, clovece, no tak pustte, pustte!!! A je to! Prosim vas ja chci listek a rezervaci na vecerni Severovychodni expres do Siliguri, odjezd 9.20. To nemyslite vazne, proc ne? Na tenhle vlak se vydavaji rezervace jen kde? V klimatizovane kancelari? Ale proboha, neblaznete a dejte mi ten listek! Nepovidejte, vzdyŸ mne sem poslali! Ale jak oni tomu nerozumi, to je nesmysl, vystavte mi to! Do... (to cesky). Kdeze je ta vase klimatizovana kancelar? Co, to snad ne!? Na opacnem konci nadrazi? Ja se na to... (to taky cesky). Tak dekuji (to anglicky, ale ironickym tonem).

Ne, ne, ne! To se mi jen zda! Proc ja jsem sem jezdil. Bylo mi to potreba? Proc se nezajimam treba o Skandinavii? Je to bliz a maji tam takovy poradek! Co ja jsem jen v tom minulem zivote provadel, ze jsem si toto vyslouzil, to ale musely byt veci! Tak pojdme hledat. Aspon ze to bude klimatizovane, oddechnu si, odpocinu. A ten batoh je tak tezky, ramena a zada me tak boli. Uf,uf! Tak kde to je? Halo, kde je tu klimatizovana kancelar? Aha, uz to vidim.

Coze, vzdyt je tu dusno jak v pradelne. Pokazena klimatizace, ovsem, jak jinak. Ale lidi tu drzi radu, aspo¤ nejaky pokrok. Hola, tam ta vypada nejkratsi. Honem do ni! No, tak si nevymyslejte clovece! Ta koupe vam trva, ja bych za tu dobu... No, to to trvalo. Tak uz jsem na rade ja. Prosim vas ja chci listek a rezervaci na vecerni Severovychodni expres do Siliguri, odjezd 9.20. Ne, to snad neni pravda! No to je vtip! Toto jsou informace! Kdyby to nebylo tak tragicke, musel bych se smat. Proto tu byla tak kratka rada! Kdybys premyslel hlavou, tak te to muselo napadnout hned.

Tak do dalsi rady. Ale, prisam Siva, toto uz je posledni. Kdyz mi listek nedaji tady, ztropim takovy cirkus, ze na to cela Patna bude vzpominat jeste leta! To je ale dlouha fronta! A jak to kazdemu trva, to je hruza. Tak, uz zbyvaji jen dva lidi. A uz jen jeden...

Co!!! To ne, to nejde! Vy si delate legraci, ze? Prestavka na caj, to je prece absurdni! Kolik, pul hodiny? Vy... Ja... To snad... Podlamuji se mi kolena. Pred ocima mi tanci cervene kruhy. Nevim jestli se mam smat, plakat nebo treba zkusit omdlit...

Mam toho dost. Z poslednich sil se potacim ven. Musim dojit ke Ganze, najit provaz, kamen a skocit. Uz nemuzu dal. Je konec...

Coze, chlapce? Listek do Kathmandu? Hmm, no, ja nevim! Vlastne proc ne? Cert vem cely Dardziling! Kathmandu je urcite taky moc pekne. Poslys, dal by sis Sprite? Tak skoc tamhle pro dve lahve, jo? A pak si vezmem riksu a pojedeme do te tve zarucene nejlepsi, nejlevnejsi a nejluxusnejsi cestovni kancelare v celem Biharu. Jo, kdybych te poslechl hned jak jsem vystoupil z toho vlaku, mohl jsem mit uz ted listek do Kathmandu v kapse a sedet nekde v restauraci a jist!

A nejak podobne muze v Indii skoncit i vice nasich snu...

Miroslav Rozehnal
Center for Buddhist Studies
National Taiwan University
Taipei, Taiwan, R.O.C.
http://ccbs.ntu.edu.tw