> Pravdivo, teda v tomto pripade ? Hm... mam dojem, ze akosi obcha-
> dza nieco, co by som nazval paradoxom poznania. Stale sa spresnuje
> optika, ktorou sa skuma priroda a jej zakonitosti. Odbaluje sa jedna
> vrstva za druhou, na niektorych novych vrstvach to funguje 'inac', ako
> na tych predchadzajucich. Ale tie predosle vrstvy sa pritom vacsinou
> nemenia. Odbavit to vykrikom, ze boh stvoril neutron, je prilis lacne.

Nevim, zda-li Buh stvoril neutron. Ani to netvrdim. Co znamena "lacine"? Chapu tento vyraz jako "povrchni" ci "nepromyslene". Mylim se?
Paradox poznani.... Pekna slovni vazba.
Vis, prosel jsem obdobim, kdy jsem vedel, kdy jsem rozumel, kdy nazory tech, kteri vedeli a rozumeli jinak byly smesne, tmarske ci reakcni. Koukal jsem se na krucifix visici nade dvermi v byte meho kamarada jako na zajimavou starozitnost. "Jo, vona je nabozna" ... prohodil omluvnym hlasem Fanda a ja koukal jako tele na nova vrata, ze jako stredovek pro nektere lidi neskoncil a ze... Pak jsme se zacali radsi bavit o zenskych, ale ja ten sok nezapomel. A sok to byl.
Rad premyslim o puvodu slov. Jako treba "veda". Veda je o vedeni. (hacky nad obouma 'e'). Vime to a vime ono. Vime to jiste a bez pochyb, davame dohromady mozaiku z barevnych zrnicek pisku, pracne a opatrne, na mysl prichazi buddhisticky mnich tvorici mandelu.
Vis co se udela s mandelnou kdyz je hotova?
Rozmete se. Coz je tezko pochopitelne pro zapadni mysl, mame radi permanenci, nezmenitelnost, jistoty. Lod prece potrebuje kyl, pevnou ruku na kormidle a mapu, s carkovanym planem cesty. Jedeme odsud tam, rika se tomu "progress".
"Ucelem cesty neni dorazit, ucelem je cesta sama..." coz zni jako Tao ale emigrant tomuhle rozumi. Znas tu o panu Roubickovi, ktery touzil emigrovat do Izraele?

Bylo to za totace, kdy byla emigrace povazovana za zradu (veci se samozrejme od te doby zmenily, ze jo...).
Pan Roubicek udelal vsechno pro to, aby se vratil do zeme kde Zid se nemusi bat byt Zidem, otravoval, drzel hladovky, obtezoval natolik, ze rezim mavl rukou a nechal ho jit.
Moc a moc se mu styskalo, po kamaradech, po branicke dvanactce, styskalo se mu mohutne, zdalo se mu o Hradcanach, Male strane (i velke), veprovym (byl to, konec koncu, Zid cesky) ktere si obcas tajne, aby zena nevedela, daval v hospode, "se zelim, se zelim, se zelim kyselym...", sice ho pak palila zaha ale ta chut panove, ta chut!

Takze pan Roubicek se vratil, zpovidal se v Rudem Pravu o tezkem osudu emigranta a C.I.A. a kapitaaaalisti a deti nezamestnanejch okusovany krysama pod mostem, zetimco Sionisti tyjic z mozolu pracujici tridy.... ale vsak vy to znate co vsechno pan Roubicek napovidal.
No, za dalsiho pul roku i to pivecko zhorklo, Hradcana koupajici se ve zlatave lazni zapadajiciho slunce se zmenily v kyc, sakra sakra, udelal jsem blbost, pomyslil si pan Roubicek a sel drzet hladovku. No, on to trochu prehanel s tim veprovym a tak to ani tak moc nevadilo.
Jo, zrovna trochu povolilo, hradni pan se dobre vyspal a tak se pan Roubicek mohl jit pomodlit ke Zdi.
A vite jak se modlil?
"Pane muj, Boze Izraele, dej mi se vratit do zeme ve ktere odpocivaji kosti mych predku, " a Buh ho slysel a liboval si jakej je ten Roubicek oddanej clovek, teda liboval si do ty doby, nez si uvedomil ze kosti Roubicku jsou vsude, jenom ne v Palestine, zemi zaslibene a to peknych par stovek let. A nastval se Buh velice, zamracil se, nemohl uz to vydrzet, vedel sice, ze zazraky jsou passe (mam to spravne napsany?), teda ze zazraky jsou spis k smichu, protoze je jasny ze se vzdycky jedna o podfuk ci o nedorozumeni a knezi dominantni cirkve vedecke by byli ztrapneni a nastal by na svete zmatek (krom toho David Copperfield udelal z chozeni po vode cirkusovy akt), to vsechno Buh vedel ale ze mu sel ten Roubicek tak strasne na nervy, Pan zahrmel, blejsknul a zhura se ozval hlas velice nastvaneho Jehovy.
"Tak sakra Roubicek, co vlastne chteji????"

A milej Roubicek padl na kolena a rekl tresoucim se hlasem: "Boze, Pane muj, vono to stoji za hovno tady i tam, ale ta cesta, ta cesta, ta je krasna....".

> Niekedy sa mi zda, ze dogmaticki nie su vedci, ale ich oponenti, tvr-
> diaci, ze vedci maju podla seba na vsetko vysvetlenie.

Vedci me fascinuji, hrozne rad se ucim, i kdyz teda asi po svym, tak nejak nemam rad formulky a presne definice, teda pan Einstein rekl "Matemathika nepopisuje realitu a pokud ji popisuje, neni to mathematika". Bertik byl mathematikem velice slabym, vsechna sva osviceni mu mathematikcy zpracovali kamaradi mathematici, vcetne jeho zeny. Ale.... mel vize, rikal tomu "mentalni experimenty", jako ze se zadumal, zasnil a bylo to.
Svatej Augustin mel vize jinyho druhu, ovsem neznal asi zadny mathematiky a tak nebylo nikoho kdo by dal jeho mentalni experimenty do magickych formuli, i kdyz teda v leccems rikal veci hodne podobny tomu co rikaj dneska kvantaci. Treba takovej Hawkins, pripomina mi Ptolemaiovakou astronomii, ktera musela mit kruhy v kruhach obklopenych kruhama aby vysvetlila co vidi v nebesich az teda se nasel Kopernik, kterej ty kruhy trochu zjednodusil, i kdyz ne moc, teda Hawkins maluje kruh za kruhem pod kruhem nad kruhem, zapomel na holice ze Sevilly, hazi figurama v domeni ze ty cisla neco vysvetluji.
No, komplikovany vzorecky tahnouci se pres pul stranky nejsou estethicky potesujici, krasa E=M C spociva v jednoduchosti.
Nejdokonalejsim obrazem je snad nedotcene platno, potencialne nejkrasnejsi obraz ktery byl kdy namalovan, ze jo.

> Pritom moderni vedci su ako basnici, vedia, ze nic nie je nemenne, ani svet,
> lebo si ne mozeme odmysliet sposob jeho vnimania nasimi zmyslami. Toto
> je imho pravdive, nie opakovane vtierat vede tento fakt ako spinavu spongiu
> rovno do tvare....

Presne tak, vedec, at uz moderni ci nemoderni, musi byt umelcem, musi mit originalitu, cerstve mysleni, zvedavost.
Takovejch lidi si nesmirne vazim, opravdu, celej zivot je posloucham, ctu jejich slova bez dechu a s fascinaci, ale....
Kolik jich ale je? Teda tech tvurcich, originalnich, snilku a basniku? A kolik je tech, kteri popreli moznost cesty do vesmiru, popreli moznost letu, popreli vsechno nove?
"Kdyz chces vykonat neco pozoruhodneho, vyslechni si pozorne experty, pak jdi a udelej co je podle nich nemozne....".
Docela dobre si rozumim s vedci-basniky, kteri vedi, ze svet je ve stavu fluxu, ze bez snilku neni pokroku... Ale kolik jich je?
"Vetsina vedcu jsou vymyvaci zkumavek..."

> Je to tu akosi zmiesane, s nazorom umelca na umenie nesuhlasis.
> S jeho nazorom na vedu ano, s nazorom vedca uz nie. A ze ja
> kafrem obdobne do roznych inych oblasti, to je uz uplne
> normalne :-)))).

Hmmm.... Jaky mam nazor na vedu?
Ctu velice rad Science-Fiction, teda ne to, cemu se dneska tak rika, to je spis fantasie, mam rad, kdyz author zna svou vedu, neporusuje fysikalni zakony a pokud jo, tak ne ze je nezna, ale ma theorii ktera mi dovoli ho brat vazne.
Vadi mi, kdyz se priklada prilis mnoho vahy titulum, kdyz se diplom uziva jako deseticoulovy pancir.
Nesnasim aroganci.
Koukam na svet, jak vsechno do sebe bajecne zapada, jak veci uzasne fungujou, jak malo by stacilo k tomu, aby zivot nikdy nevznikl, kolik veci musi byt presne tak jake jsou abych mohl vubec existovat.
Ze to je vsechno nahoda? "Proste se to tak stalo?". To mi pripada daleko obtiznejsi uverit nez ze je Plan, Smysl, Duvod. Buh.

Asi tak.
Dalimil.