Živica z nórskeho dreva

„Jako by nás odjakživa něco skoro fyzicky spojovalo. I když jsme se třeba od sebe někdy vzdálili, vždycky nás nějaká zvláštní síla zase spojila dohromady“.

„Bylo skoro nevyhnutelný, že jsme spolu začali chodit. Neměli jsme na vybranou, nebylo o čem přemýšlet“.

„Kdyby nám tehdy někdo začal vyčítat, že děláme něco špatnýho, asi by nás to hrozně překvapilo a naštvalo. My jsme nic špatnýho nedělali. My jsme se chovali úplně normálně. Ukazovali jsme si navzájem svoje těla, jako by byla naše vlastní“.

„A tak jsme spolu ruku v ruce vyrostli, a skoro nepoznali, ani jak může na člověka dolehnout nadrženost, kterou nemá kde vybít, ani ten pocit, že se všechno musí točit kolem tebe. Všechno nás to minulo. V sexu nám nic nebránilo, a ani jeden jsme necítili nutnost nějak se prosazovat. Byli jsme jedno tělo, jedna duše“.

Haruki Murakami: Norské dřevo

Diskutovať môžete len cez facebook profil

x komentované

Powered by Facebook Comments

Pokračovaním v prezeraní stránky súhlasíte s používaním cookie. viac info

Na účely prispôsobenia obsahu a reklám, poskytovania funkcií sociálnych médií a analýzy návštevnosti používame súbory cookie. Informácie o tom, ako používate naše webové stránky, poskytujeme aj našim partnerom v oblasti sociálnych médií, inzercie a analýzy. Podrobnejšie informácie o ochrane súkromia a cookies nájdete na stránke O sieťovke

Zavrieť