Kdyz William Butler Yeats napsal v roce 1926 basen Sailing to Byzantium, odrazely se tam jeho dojmy z italske Ravenny, sny starodavneho Byzantia a dojmy z Irske svobodne republiky po roce 1922. Urcite nemel na mysli El Paso, Texas a nebo Big Bend National Park, i kdyz to o osmdesat let pozdeji ovlivnilo jeden velice zajimavy film. No country for old men. Povrchne vzato, je to dalsi halywudsky trhak, kde se hodne strili, mrtvych je tam jen neco okolo dvaceti a je to tak strasidelne, ze by to do kategorie horror taky mohli vzit. Uz proto, ze film nema happyend. Ovsem kdyz se na to podivate z jine strany – pak je to trochu makacka na bednu.
Strucny dej filmu, odehravajiciho se na texasko-mexicke hranici v roce 1980, je nasledujici: Texasky svarec a part-time myslivec (Josh Brolin) lovi jakesi texaske srnky, kdyz nahodou prijde k mistu, kde se nedavno vzajemne postrileli mexicti drogovi dealeri. Az na jednoho zraneneho vsichni mrtvi. Brolin popadne kufrik s 1.5 milionem dolaru, posbira nejake zbrane a upaluje pryc. Byt to byla svym zpusobem kradez, stava se pozitivnim hrdinou vetsinu filmu, divak mu fandi, dokud ho hlavni zloduch taky nezastreli (ja jsem vam rikal ze tam neni zadny happy end!).
Hlavnim zloduchem je psychopaticky hitman Anton Chigurh (Javier Bardem), ktery zabiji lidi (a otvira si tim dvere) vzduchovou pistoli na zabijeni dobytka – ten pronasleduje naseho myslivce s penezi vetsinu filmu, nez ho konecne dostihne a zastreli. Sam cely film prezije, byt mirne zranen, a ziv odchazi. Divak se divi. Ja jsem se divil taky.
Cely pripad vysetruje postarsi texasky serif Tommy Lee Jones, ktery film i komentuje a pronasi prekvapive filozoficke poznatky od uvodnich zaberu az do konce filmu. V podstate je otraven temi mladymi strilejicimi spratky a cni po dobach, kdy i on jako serif nemusel vubec nosit pistoli – odtud pak i nazev a motiv filmu No country for old men (Tohle neni zeme pro stare chlapy). Je to neco podobneho jako Zdenek Sverak ve filmu Vratne lahve. Ze Sverakova pohledu ani to neni zeme pro stare chlapy. Jenze tohle je Texas, nikoliv Praha-Vinohrady.
That is no country for old men. The young
In one another’s arms, birds in the trees
– Those dying generations – at their song,
The salmon-falls, the mackerel-crowded seas,
Fish, flesh, or fowl, commend all summer long
Whatever is begotten, born, and dies.
Caught in that sensual music all neglect
Monuments of unageing intellect.
Ve filmu (natocenem temer doslova podle knihy Cormac McCarthy, co je v Hollwoodu velmi neobvykle, obvykle je film o necem jinem nez kniha) je jisteze rada jinych zajimavych postav. Jednim z nich je i bountyhunter Carson Wells, hrany Woody Harrelsonem – Harrelsona hlavni zloduch Anton Chigurh taky zastreli, jen aby jste vedeli. Vypravejici serif Bell (Tommy Lee Jones) se zminuje, jak drug-dealeri zabili federalni soudce v San Antoniu. To je jako fikce ve filmu, nebo v knize. V drsne skutecnosti byl federalni soudce John Howland Wood zastrelen v San Antoniu v roce 1979 najemnym vrahem Charles Harrelsonem (podezrely i ze zavrazdeni J.F. Kennedyho). Herec Woody Harrelson je jeho syn. Jaka to nahoda!
An aged man is but a paltry thing,
A tattered coat upon a stick, unless
Soul clap its hands and sing, and louder sing
For every tatter in its mortal dress,
Nor is there singing school but studying
Monuments of its own magnificence;
And therefore I have sailed the seas and come
To the holy city of Byzantium.
Film vyhral ctyri Oscary, 83 dalsich oceni a 31 nominaci na oceneni a bezesporu je to technicky perfektni film. Ovsem pozornemu divakovi neunikne i par zajimavosti o Americe. Treba ta, kdyz se Brolin snazi dostat bez dokumentu, jen v nemocnicni kosili, pres hranicni prechod v El Pasu a narazi na velmi prisneho Immigration Officer. Tedy scena, kterou cesti paskrivci, snazici se ilegalne dostat do USA s turistickym vizem, znaji docela duverne. I zde na neho oficial vybafne, ze je to na nem, jestli ho do USA pusti nebo ne – a jeste bez jedineho dokumentu. A pak si vsimne, jak je stary a povida: „Byl jsi ve Vietnamu?“ a Brolin ze jo a odrika cislo batalionu jako basnicku. Oficial zasalutuje, otoci se za sebe a povida svemu pobocnikovi: „Mame tu zakaznika, vezmi si auto a zavez ho do mesta kam chce!“. Proste show of respect. To v Cesku nezazijete.
Podobna scena, kdy musite davat pozor je na konci filmu, kde hlavni zloduch Chigurh je naprosto necekane v autonehode, kdy do jeho auta zboku na krizovatece narazi jine auto. Zloduch sedi otresen na kraji cesty, prijedou k nemu dva mali kluci na kolech a on se od nich snazi koupit kosili jednoho toho kluka, aby si z ni udelal turniket na zlomenou ruku. Nabizi 100 dolaru a klucina rika “ Kdyz jste zranen, tak vam tu kosili dam prece zadarmo, to by nebylo spravne vzit penize!“ Americka vychova. Je-li nekdo v problemu, pomahaji naprosto nezistne. Zloduchum i celemu svetu. A svet se jim za to odvdecuje tim, ze je nenavidi. Podivejte se okolo sebe v Cesku.
Once out of nature I shall never take
My bodily form from any natural thing,
But such a form as Grecian goldsmiths make
Of hammered gold and gold enamelling
To keep a drowsy Emperor awake;
Or set upon a golden bough to sing
To lords and ladies of Byzantium
Of what is past, or passing, or to come.
Takze No country for old men je sice film, kde se hodne strili, ale vlastne to o strileni vubec neni. Je to o starych chlapech a o tom, jak to bylo a jak uz to nikdy nebude. Tady prichazi subliminalni varovani vsem starym chlapum emigrantum, co jim nekdy preslo pres mysl vratit se na duchod do Ceska. Presne jak to napsal Yeats: That is no country for old men.
Diskutovať môžete len cez facebook profil
Powered by Facebook Comments